Ústí nad Labem – Novým albem Between Us, deskou, která nabízí řadu hudebních stylů ivirtuózní výkony baskytaristy Richarda Scheuflera (ex Natural, dnes Pražský výběr II.), se tento ústecký muzikant vyznává ze svých hudebních lásek. Aukazuje coumí.
Živě uvidí sever Čech jeho koncert v úterý 16. září od 20.00 hodin v ústeckém Národním domě. Richard Scheufler zde vystoupí spolu se svým synem (Bára Zemanová Band) – bubeníkem stejného jména – v duu jako The Scheuflers. Nejspíš ale přizvou i další muzikanty.
Na uvedeném vystoupení, které do konce roku uvidí víc míst severu Čech, zazní také skladby z novinkového alba. také proto jsme se Richarda Scheuflera zeptali:
Podle čeho jsi si vybíral spoluhráče na CD, odkud kdo z nich je?
Tím jak je album stylově rozmanité, což byl záměr, jsem potřeboval oslovit hudebníky, kteří se nebojí experimentovat a svobodně se pohybují v různých hudebních žánrech. Post bubeníka byl a je i pro budoucí alba jasný. Syn Richard je má krev, má stejný feeling a hudební vnímání jako já. Nemusíme se dlouho sehrávat ve zkušebně, naše souhra je opřena o genetiku. Kytaru mi nahrál Peter Boška, rodák ze Žiaru nad Hronom a můj spoluhráč z King Size. Pro klávesové party jsem přizval bývalého spoluhráče z Yamaha bandu Jiřího Neužila, původem z Litoměřic. A pak jsou tu další hosté. Ted Whang z Bostonu, “klávesák“, textař, skladatel a hlavně učitel angličtiny žijící několik let v Praze. Markéta Rohanová (zpěv), Andrea Kolmanová (saxofon, flétna, zpěv) a Štěpán Škoch (sax-Chinaski). Seznam uzavírají Anna Karin Westerlund (zpěv, Švédsko), Monika Šramlová a Zuzana Vlčeková.
Proč je CD nahrál v angličtině? Počítáte s prosazením se v zahraničí?
Důvodů je více. Angličtina je zpěvná, dobře se v ní frázuje, album také vypovídá o mém působení v Hastings v Anglii. Už od dob Naturalu jsem chtěl vědět, jak věci fungují mimo ČR. Hrát všude tam, kde jsou lidé ochotni naslouchat, je mým stálým přáním a k tomu angličtinu potřebuji. Ale češtině se nevyhýbám, je krásná. České verze mých skladeb jsou například na mém CD V rukou tvých.
Repertoár novinky je široký. Co mají společného např. Mark King s Jackem Pastoriem, od nichž jste si půjčil skladby. Tedy vyjma toho, že oba hrají na baskytaru?
Svoji hrou a umem dodnes ovlivňují řadu basistů. Oba jsou hráči světového formátu a zaslouží si pozornost. Ukázali mi cestu a chtěl jsem jim to s díky vrátit. Skladby Teen Town a Love Games mám rád, tak jsem je zařadil v jakési fůzi.
Bylo dilema, zda použít jenom vlastní skladby nebo i převzaté? Je zde takový poměr proto, že nebylo vlastních skladeb?
Nikdy jsem nebyl zastánce převzatých skladeb, u Between Us jsem udělal výjimku. Skladby jsou přearanžované, není to plagiát originálu. 90% materiálu jsem napsal do not, včetně mých slapových partů. Ručně psané partitury, to bylo ¾ roku práce. Kromě toho, jsem je hrál v Anglii v podobě lead vocal a bass, což byl základní kámen pro další aranžmá. Získal jsem k těm písním určitý vztah. Dnes mám rozpracovaná asi tři další alba, přičemž některé skladby existovaly v době natáčení CD Between Us. Převzaté skladby tedy nejsou důvodem nedostatku vlastní tvorby.
Co by měla deska o vás říci? Třeba jakou hudbu máte rád?
Dá se to tak chápat. Vždy jsem dělil hudbu na dobrou a špatnou, vůči stylům jsem byl nespoutaný demokrat. Album je rozmanité. V době, kdy jsem ho psal, jsem toužil po melodice, harmonii a jemnějších energiích. Byl jsem přesycen rockem. Rockově zní jen skladby Basket Of Words a Come Together, i v nich jde o fůzi funku a rocku. Album je malou odpovědí na adresu pomluvačů, zda jsem schopen hrát i něco jiného, než rock v King Size. Dnes je situace jiná, inklinuji více k tvrdším žánrům. Je v nich větší prostor pro „divadlo“, humor a show.
Mají skladby i pódiovou podobu?
Ano, mají. Kromě tří jsme je všechny hráli živě. Hrajeme–li pouze ve dvou se synem, vynecháváme některé instrumentální skladby. Pro dva jsou nehratelné, protože jde o sólovou prezentaci klávesových nástrojů, kytary a nástrojů dalších. V případě zpívaných skladeb, není problém je hrát v obsazení zpěv, bicí a baskytara. Skupinu mám, ale použiji ji, jakmile budu vědět, že mám pro hráče stálejší angažmá.
Proč je na desce i skladba Basket Of Words? Vyšla přeci už v české verzi na albu Pražského výběru II., v němž hrajete, ne?
Basket Of Words má svou historii a žije si vlastním životem. Skladba existovala již dříve, než jsem přišel do Pražského výběru II. Na albech V rukou Tvých a In Your Hands (2000) existuje v české a anglické podobě. Master Between Us byl včetně kódů a právních záležitostí dokončen koncem roku 2004 a Basket Of Words zde má jiné aranžmá. Založil jsem Scheufler’s Records, ale obchodní a výrobní záležitosti stejně vydání CD pozdržely.
Mezitím Basket slyšel Michael Kocáb a po vzájemné dohodě ho přiřadil s Klaudovou skladbou Naruby vedle svých na CD Vymlácený rockový palice. Zní zde v jiné podobě, se stylovostí Pražského výběru II, v kombinaci anglického textu s českým recitativem.
Na základě těchto skutečností, historie a benevolence Michaela mohl Basket vyjít i na Between Us. Michaelovi za to patří mé srdečné Děkuji.
Která skladba z CD je vaše největší “srdcovka“ a proč?
Mám rád všechny, každá si nese něco, co mě baví. Ale asi nejvíc mi sedí Vipera. Je rozšířená o groove, což ji dává další rozměr.
Kromě toho se do groove excelentně trefil Richard s partem bicích. Já jsem spokojený se sólem na fretless. Po natočení jsem si ho zapsal do not, protože mi optimálně funguje v aranžmá s ostatními nástroji. Jelikož existuje na celou skladbu partitura, může znít Vipera živě stejně, jako zní na desce.
Je album někomu věnováno? Ne-li, komu by bylo?
Na albu je mnoho poděkování, ale nikomu jsem ho nevěnoval. Všichni blízcí kolem mě, by mohli být pověnováni. Ale asi bych ho věnoval své babičce Boženě a dědečkovi Ervinu Scheuflerovým in memoriam a svému bráškovi Michalovi. Kdyby jim to jakkoli pomohlo a pohladilo je to po duchu, budu rád.